Nikkarin je výtvarník, ilustrátor a jedna ze stálic naší komiksové scény.
Klub Fiducia patří mezi nejznámější a nejdéle fungující nezávislé kluby Moravskoslezského kraje. Tvoří jej ostravští patrioti, kteří se angažují v otázkách rozvoje města, organizují diskuse na ožehavá témata, iniciovali několik různých petic, mj. na podporu Černé kostky, Jatek, proti boření vysokých pecí či komína Strakáč.
Vystudoval Akademii Výtvarných umění v Praze. Věnuje se malbě a poesii. V nakladatelství Host mu vyšly básnické sbírky Nika (2016) a Genciána (2021). Je zastoupen v antologii Nejlepší české básně 2015.
Risografické studio a mikronakladatelství sídlící ve Valašském Meziříčí založené Elsou Rauerovou a Matějem Skalickým. Soustředí se na náklady autorských publikací mezi 30 až 200 kusy, tiskne primárně fotografické tiskoviny, čímž navazuje na předchozí kurátorskou činnost zakladatelů, ve zlínské Photogether Gallery.
Barbora Kicovová vystudovala grafický design, věnuje se ilustraci a pracuje v mateřské škole. Nejčastějšími tématy jejích prací jsou příroda, cestovní deníky a vnímání světa dětskou perspektivou, je členkou skupiny Nýbrž ilustrátoři a neformálního uskupení ilustrátorů a přátel Osada Jehličí.
Spíše než žánr charakterizuje nakladatelství poetický jazyk, hravá forma a touha sdělovat a sdílet. Vydáváme poezii, ale i autorské knihy, knížky pro děti i beletrii pro dospělé.
Kateřina Janků je ilustrátorka, grafička a tatérka, pracuje na volné noze, zaměřuje se na vizuální identity, obalový design a knižní grafiku. Ve své autorské tvorbě zachycuje podoby emocionálních procesů do figurálních a rostlinných vizuálních forem a dále je využívá ve své tatérské praxi.
Michala Gorbunovová je grafička, žije a tvoří ve Frýdku-Místku, tiskne malé náklady do 15 kusů. V grafice propojuje analogové a digitální cesty, které zpravidla ústí v klasické materiálové tisky, východiskem jí je autorská kresba.
Uutěrky jsou malá grafická dílna zaměřená na sítotisk. Její zakladatelé Pavla Byrtusová Krkošková a Martin Krkošek si ji zařídili svépomocí a tím jakoby předznamenali svůj další vývoj. Tak jak vznikaly na začátku sítotiskové stroje, sušáky, police, vznikají teď plakáty, grafiky, knihy. Podomácku a nakoleně. To jsou výrazy, které v sobě skrývají spolupráci s blízkým okolím, spoléhání se na vlastní síly a místní zdroje, pracnost, pomalost, nedokonalost. To je náš sítotisk místo obýváku.
Eva Jaroňová je vizuální umělkyně pocházející z Valašska, žijící v Brně. Vystudovala na Fakultě výtvarných umění v Brně, ateliér environment, absolvovala studijní stáže ve Varšavě a Reykjavíku. Její ilustrace, objekty a instalace jsou ovlivněny ekologií, feminismem a psychologií. Využívá černý humor a testuje hranice kontroverze. Vážná témata staví do opozice vůči svému infantilnímu kreslířskému stylu. Vydala několik Zinů a autorských knih. Rovněž přispívala do umělecky zaměřených časopisů. V poslední době se věnuje také textilní tvorbě a designu textilu.