Blanka Bártová (*2000) pochází z Broumovska, v současnosti žije a tvoří v Lískovci u Frýdku-Místku. Absolvovala bakalářské studium v Ateliéru Malby I na Fakultě umění Ostravské univerzity a v roce 2026 dokočila magisterské studium v Ateliéru Kresby. V rámci zahraničních pobytů absolvovala semestrální studium na Facultad de Bellas Artes v Malaze a v roce 2024 byla součástí skupiny, cestující za účelem uměleckého projektu na ostrov Guimaras, na Filipínách.
Ve své tvorbě se věnuje především malbě, kterou chápe jako prostor pro zprostředkování emocionální a spirituální zkušenosti. Vedle klasické malby pracuje také s kresbou, monotypem a technikami blízkými akvarelu. Barva se pro ni stává nositelem vnitřních významů, intuitivním jazykem i prostředkem překračování hranic mezi viděným a prožívaným. Obraz vnímá jako živý organismus, vznikající z osobní zkušenosti, paměti krajiny a nevědomých procesů.
„Místo za hranou, prahem je prostým stavem. Čas se tam rozpadá v poli transu. Z logiky věci bychom nejspíše očekávali nejprve význam a pak obraz, ve skutečnosti se to děje spíše naopak. Z kraje sice hraje roli koncentrace na uchopitelné téma, po ztrátě smyslu hledání se však v paměti vyjevují střípky, jen semínka inspirace objevená v krajině, kořenech, či v půdě. Ale nenechme se příliš uchlácholit slovy, podstata je schovaná pod povrchem věcí. Pod kůrou tlejících těl stromů je vzpomínka na dotek, bosou chůzi, zakřivení skalních křivek, hry světel a barevných tónin, které se vplíží do paměti a vyčkávají na svůj čas odrazu na plátně. Barva se pak stává jakýmsi kryptogramem, v její hloubce, tahu a kombinaci nese významy, informace o světě vnitřním, tvárnějším. Na hranici spánku a bdění. Na hranici imaginace a reality. Říše divů legendární Alenky, psychedelie hudebního transu, nebo hledání víry?“